V pondělí jsem v rámci diplomové práce navštívil Tyflocentrum v Hradci Králové, centrum pro práci s nevidomými. Se dvěma jsem osobně mluvil a tento rozhovor byl pro mě neskutečnou inspirací a byl velice poučný.
Na chvíli jsem si mohl zkusit, jaké to je být nevidomý, pomocí brýlí simulující různé zrakové vady. A již při použití prvních brýlí jsem si uvědomil, že být nevidomý je strašné a nepředstavitelné. Nedovedu si představit, že bych s nějakou zrakovou vadou měl žít.
Tímto vrzostl můj obdiv a úcta k takto postiženým lidem, které často potkáváme mezi sebou. Mají černé brýle a bílou hůl. A neskutečnou sílu doživota!
středa 24. února 2010
pondělí 15. února 2010
úterý 2. února 2010
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
